Lymfodrenáž (ať manuální nebo přístrojová) bývá často nesprávně označována jako “lymfatická masáž”. Toto označení napovídá, že provozovatel či terapeut pravděpodobně neprošel odborným školením na oblast lymfatického systému. Návštěva u takovéhoto “odborníka” Vám může ublížit.
Přístrojová lymfodrenáž využívá k léčbě otoků kompresivní návleky (kalhoty, rukáv, vesta, …). Uvnitř těchto návleků jsou komory, které se nafukují podle předem nastaveného programu. Jednoduchým pravidlem platí, že čím více komor v návleku je, tím je terapie efektivnější. Na našem trhu je možné vidět kalhoty i rukávy se 3 komorami (což je pro léčbu lymfedému nedostačující) nebo kalhoty až s 24 komorami a rukáv se 14 komorami (tento počet je ideální). Zároveň musí být dodrženy pravidla pro nastavení optimálního tlaku tak, aby komprese byla dostatečná a zároveň přílišný tlak neničil lymfatický systém
Jak často a kdy poprvé na lymfodrenáž docházet?
Při akutních po úrazových stavech, po onkologických onemocněních, po operacích a podobně doporučujeme terapii lyfmedému 2-3x v týdnu. U klientů po operacích doporučujeme zahájit lyfodrenáže přibližně 7-10 den, tedy v době, kdy je rána zhojena a stehy jsou relativně čerstvě vyndány. U takto časně zahájené terapie dochází k mnohem rychlejšímu hojení jizev a dokonce i prorůstání lymfatických cest skrz jizvu. Pokud lymfodrenáž není zahájena takto časně, lymfatické cévy jizvu obrostou okolo. Dále mohou i jednotlivé vrstvy kůže a podkoží přirůst k sobě, což způsobí tuhost a nepohyblivost jizvy.
Věděli jste, že občasná preventivní lymfodrenáž ve věku mezi 30-50 lety Vám může znatelně zlepšit kvalitu života později?
Klienti, kteří dochází pravidelně na lymfodrenáže pociťují svůj zdravotní stav jako velice uspokojivý. Mají nižší bolestivost kloubů dolních končetin, páteře a pánve. Mají nižší pravděpodobnost vzniku či progrese artrózy kolenních a kyčelních kloubů, což vede ke klidnějšímu spánku, při němž nejsou klienti buzeni bolestí kloubů a jejich fyzická kondice se zvýší v souladu s vyšší fyzickou aktivitou.
Klienti jsou schopni kvalitněji využívat svůj volný čas především aktivní formou v podobě turistiky, jízdy na kole apod. Při pravidelné lymfodrenáži dochází ke zlepšení biomechanických vlastností svalové tkáně, kloubů a kosterního aparátu.
Kdy je přístrojová lymfodrenáž vhodná (indikace) ?
- u sportovně aktivních klientů, kdy lymfodrenáž podporuje rychlejší odbourávání katabolitů (splodin)
buněčného metabolismu a podporuje regeneraci svalů a dalších tkání (např. běžci, hokejisté, fotbalisté, , atd.) - po operaci kloubů od 12. dne (rána musí být zhojena)
- po onkologickém onemocnění (jsou-li K-markery v krevním vyšetření již negativní)
- u gynekologických obtíží např.: dysmenorrhea (bolestivá menstruace), funkční sterilita, …
- u chronické žilní nedostatečnosti (křečové žíly, tromboflebitida, ateroskleroza, zánět žil,…)
- prevence zánětu hlubokého žilního systému před a po plánované operaci
- v terapii bércových vředů
- u diabetiků (neuropatie, angiopatie)
- v terapii artrozy kyčelních, koleních a hlezenních kloubů
- primární a sekundární lymfedém
- onkologické indikace pouze po doléčení karcinomu a metastáz (ablace mammy, resekce uzlin, po radioterapii, …)
- chronická žilní insuficience a prevence hlubokého žilního zánětu (před i po operacích)
- bolesti cévního původu (ateroskleróza tepen, žilní trombóza, křečové žíly, blokáda mízního řečiště, …)
- terapie bércových vředů (v klidovém stádiu)
- poruchy prokrvení (Raynaudova nemoc, akrocyanóza)
- diabetická neuropatie a angiopatie
- artróza (otoky dolních končetin způsobené funkčním opotřebování kloubů)
- extrémní svalové zatížení
- celulita – lajcky nazývaná jako “celulitida” (lymfodrenáž slouží jako podpůrná metoda např. při terapii celulity rázovou vlnou, ultrazvukem, kryoterapií, …)
- liposukce (po operačních i neinvazivních zákrocích)
Kdy přístrojovou lymfodrenáž neprovádíme (kontraindikace) ?
- u kožních onemocnění (plísně, záněty kůže a a měkkých tkání, otevřené rány, hnisavé kožní rány, proleženiny-dekubity v akutním stadiu)
- hygienické důvody
- onkologické onemocnění v akutní fázi
- riziko rozšíření nemoci
- těžké srdeční onemocnění (isch. choroba srdeční, angina pectoris, infarkt myokardu, nestabilizovaná hypertenze, hypotonie, …)
- zvyšená cirkulace lymfy vede k nalití většího množství lymfy do krevního řečiště. Srdeční sval musí kapacitně větší průtok zvládnout.
- těžké plicní onemocnění (bronchiální astma, chronická bronchitida, obstrukční choroba plicní, akutní plicní edém, …)
- u vážného onemocnění jater a ledvin, aby nedošlo k ještě vyššímu skokovému zatížení těchto interních orgánů
- cévní mozková příhoda
- zvýšená funkce štítné žlázy (hyperthyreosa)
- neurologické onemocnění (epilepsie, neuropatie, plexopatie, …)
- nediagnostikované břišní obtíže
- akutní žilní zánět (tromboflebitida)
- akutní infekční onemocnění (chřipková viróza, zvýšená tělesná teplota, …)
- osteosyntéza a endoprotézy v léčené oblasti